Každý fanoušek sci-fi žánru, by měl vědět, že existuje film Moon. Velmi nízkorozpočtová, avšak kvalitně zpracovaná podívaná z rukou syna mimozemského Ziggy Stradust’a aka David’a Bowie’ho. Duncan Jones se tímhle filmem rozhodně dostal do hledáčku mnohých. Když ukázal, že je schopný za relativní minimum peněz, doručit neskutečnou pecku, mohl se vrhnout i na odvážnější projekty. Největším bylo asi filmové zpracování počítačové hry Warcraft, která si obecně u publika stojí celkem dobře. Nyní se s filmem Mute však opět rozhodl lehce navrátit ke kořenům…Poznejte mladýho amiše Lea, kterýho nešťastná náhoda a víra jeho rodičů, v poměrně útlém věku připraví o hlas. Vy s ním ale prožijete hlavně budoucnost, kde Leo vede relativně normální život, aspoň tak jak to na němýho amiše v moderní budoucnosti může jít. Má holku, práci, byt a všechny tyhle blbůstky kolem. Všechno je v relativním pořádku, dokud teda nezjistí, že jeho holka řeší svoje trable z minulosti a jemu to nezačne taky ku*vit život. Nejenom že kvůli ní dostane několikrát pořádně po hubě, tak bude muset navíc začít používat třeba mobilní telefon, hrůza co? V průběhu dvou hodin společně s Leem zjistíte, že Naadirah (jeho holka), je úplně někdo jinej než ste si mohli myslet a že v budoucnosti sou všichni permanentně nasraný…Krásná filmařina. To je aspekt, který hlavně tento film dostává do jiných sfér. Je totiž fakt, že němej amiš ve futuristickým Berlíně v podání Alexander’a Skarsgård’a je sympaťák a jako všichni severský herci, jeho styl vystupování je odlišný, civilní a fajn na koukání. Kulisy jsou jednoduché a rozhodně to není jako sledovat novýho Blade Runnera, ale co, mě to fakt nevadí. Beztak, tenhle jednodušší styl k Jonesovi patří. Z dalších postav jednoznačně zaujme Paul Rudd, kterej je docela krutej záporák a vlastně i jeho kámoš Justin Theroux je velmi zajímavá vložka. Celá sestava dává nakonec dohromady zajímavé panoptikum charakterů a vlastností. I přes to, že příběhově to lehce drhne, sem tam je něco moc natažený nebo zbytečný, dokáže to dokonce i onen skromný vizuál vyvážit a společně s pestrým kaleidoskopem postav to pro mě nakonec dohromady dává celkem fajn podívanou.

FINÁLNÍ VERDIKT:

Duncan Jones po perfekním Moon’u přináší jeho duchovní pokračování a i když, hlavně po příběhové stránce, to není vyslovený majstrštyk, tak nápad, herci a scénografie to dokonale kompenzují. Akce není přehršel, nicméně její decentní projevy jsou poměrně zdařilé. Panoptikum postav je zvláštní, ale uspokojující. Herecké výkony jsou jednoduché, ovšem zapadají a dodávají celku příjemnou střídmost. Kýžený easteregg se Sam’em Rockwell’em dorazil, ale úplně nenadchl. Mute jako příjemná a decentně zpracovaná futuristická oddychovka, za mě určitě ano, ale Moon je pořád na špici…

60%